Požární zeď kolem AfD praská, extremisté posouvají Německo doprava, popisuje novinář Lindner

V Sasku-Anhaltsku podle něj Alternativa patří k těm nejvíce radikálním a národoveckým. V minulosti se jednalo o baštu dnes již neexistující frakce Der Flügel, která vycházela z krajně-pravicového podhoubí a neonacistické scény. 'Zavedené demokratické strany před AfD hlavně strašily, ale vlastní silnou vizi, která by voliče strhla, nenabídly. Když to člověk sledoval neutrálníma očima, tak musel uznat, že nějakou naději a vizi dál než do příštích voleb nabídla jen AfD,' soudí. Otázkou je, co bude dál s takzvanou politikou požární zdi, kterou ostatní strany ve spolkové republice postavily kolem AfD – a to už v době, kdy v ní národovecké tendence nebyly tak silné a strana se profilovala hlavně na euroskepticismu a odmítání finanční pomoci zadluženému Řecku. 'AfD to pomáhá posilovat příběh, že bojuje proti kartelu mocných a je jedinou skutečnou alternativou. Zároveň je těžké tuto zeď bourat ve chvíli, kdy se stále více radikalizuje – od postojů k Rusku, školství, klimatu, Evropské unii a podobně. Je to rébus, který z mého pohledu nemá žádné dobré řešení,' dodává novinář. Požární zeď má už dnes na řadě míst trhliny, protože v řadě obcích a městech je už AfD tak silná, že není možné s ní nespolupracovat. V Sasku-Anhaltsku sice její lídr Ulrich Siegmund nezískal nadpoloviční většinu v zemském sněmu, ale není vyloučeno, že mu pomohou přeběhlíci z CDU nebo Hnutí Sahry Wagenknechtové, které by mohlo za určitých podmínek vznik jeho vlády umožnit. 'AfD se daří, ale za tou stranou je ještě širší hnutí intelektuálů, vydavatelů online médií nebo influencerů, kteří se snaží Německo posunout doprava a do veřejné debaty dostávat své představy a termíny, které byly před deseti lety naprosto okrajové,' přibližuje Lindner. Strana se do zemských parlamentů dostala přes odpor k migraci a postupně se jí podařilo přilákat voliče odmítající koronavirová opatření nebo pomoc napadené Ukrajině. 'Nejčastěji jsem slyšel nářek nad tím, že Německo dělá moc pro svět, ale zapomíná na vlastní lid. Snaží se o záchranu planety, což ale škodí ekonomice, a pak chybí peníze na místní problémy, třeba na renovaci lokální trati,' shrnuje. Často zaznívá slib zavedení takzvané reemigrace, tedy navracení přistěhovalců do zemí původu. Lidner upozorňuje na to, že voliči ani politici strany při odmítání uprchlíků nedělají velký rozdíl mezi například Syřany a Ukrajinci. Liší se ale mezi sebou v názorech, zda by měli odejít všichni cizinci včetně těch integrovaných, na kterých stojí tamní zdravotnictví, nebo jen ti problémoví a kriminálníci. 'Ten termín vychází z toho takzvaného identitárního hnutí, které si představuje, že má jít o miliony lidí. Ale myslím, že sama AfD úplně neví, co by v praxi dělala, kdyby se dostala k moci. Různá křídla se na tom neshodnou,' uzavírá. Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.